Tři filmové eseje o historii, politice, krajině, paměti a čase. Promítáme denně v kině.

Filmovou trilogii Patricka Keillera jsme zařadilyi na začátek projektu Ó a ach, krása, ruina a strach – do jeho prvního obrazu Proměna, který pozoruje, co se v turbulentním, zacykleném nebo jindy táhlém čase změn děje s místem, jímž procházejí. Představujeme si podobné filmy, které mohly být natočeny o Ostravě, ale nebyly. Keillerova trilogie je opojnou směsicí dokumentárního pozorování, filozofického uvažování a kvazinarativního vyprávění. Vypravěč (v obraze nepřítomný) v ní popisuje putování fiktivní postavy flanéra jménem Robinson. Keiller prezentuje své úvahy ve formě cestopisů (po způsobu spisovatele W. G. Sebalda). Vytváří komplexní, provokativní a zneklidňující eseje o historii, politice, krajině, paměti a čase.

Filmy London (1994) a Robinson in Space (1997) jsou vyprávěním nejmenované postavy (jíž propůjčil hlas herec Paul Scofield), která doprovází svého přítele a bývalého milence, neviditelného Robinsona, na sérii výletů po Londýně. Robinson zkoumá Londýn a jeho problematickou minulost i současnost, umělé udržování tradic, irskou válku, kolonialismus, militarismus, špatné jídlo, sexuální restrikce, monarchismus… Robinson in Space se pak vydává za hranice Londýna a topograficko-kritickou metodu kombinuje s vizuálními přírodními a zemědělskými sceneriemi Anglie. Oba filmy jsou považovány za kritiku hospodářského prostředí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska za vlády konzervativců v letech 1979–1997, opatřenou širokými historickými, kulturními, hospodářskými, politickými a filozofickými souvislostmi. Filmový jazyk na první dojem nepůsobí hybridně, ale schovává v sobě postupy filmu dokumentárního, dramatického (skrze filmovou hudbu, která zde plní funkci stroje času), fikce, naučně-historického, vizuálního a deníkového.

Na začátku filmu London nás výletní parník proplouvající pod Tower Bridge uvádí do holmesovské atmosféry investigativního příběhu Robinsona a vypravěče; parník v sobě spojuje současný turismus s kolonialismem a migrací. Film je vizuálním hledáním a důkazem, že civilizační a společenské pohyby nejsou skryty, ale odehrávají se přímo před našima očima. Společné pátrání iniciované Robinsonem jako detektivní zápletka je založeno na dlouhém pozorování krajiny, které ozřejmí „molekulární základy historických událostí, jež nám umožní zahlédnout budoucnost“. Robinson je přesvědčen, že Londýn je první metropole, která zmizela, zmizel v ní občanský život. Usvědčuje centrum Londýna z úpadku a modernost hledá na předměstích.

Film Robinson in Space, v němž „space“ představuje vesmír i Anglii, věří v transformativní potenciál krajiny. Dlouhé pozorování krajiny a pohled do ní způsobí změny společnosti, změny v oblastech nukleární energie, militarismu, extenzivního zemědělství, těžby fosilních paliv, ekonomie, ekologie. Film proplétá rozdílné ubíhání času ekonomie a přírody. Atmosféru Sherlocka Holmese střídá atmosféra bondovská.

Závěr trilogie Robinson in Ruins (2010), vyprávěný Vanessou Redgrave, je peripatetickou studií Londýna po 16 letech od prvního průzkumu. Robinson, propuštěný z vězení, je ve svém novém hledání napojen na síť nelidské inteligence, která chce zachovat život na Zemi. Přenášíme se do neoliberálních ruin společnosti založené na informačních tocích, dopravě, technologiích, uhlí, ropě, jádru a automobilovém průmyslu. Její obrazy střídají obrazy nelidských forem života, rostlin, lišejníků, zvířat.

Edith Jeřábková

Patrick Keiller, britský filmař, spisovatel a pedagog, zkoumá proměňující se obraz Velké Británie – především ve třech epických filmových esejích London, Robinson in Space a Robinson in Ruins. Dalším jeho velkým projektem byl průzkum prostředí města na základě vizuálních materiálů z Národního filmového archivu BFI nazvaný The City of the Future (2002–2005). V rámci programu Arts and Humanities Research Council vznikl v letech 2007–2011 projekt The Future of Landscape and the Moving Image, zkoumající krajinu, životní prostředí, obydlí a vysídlení; jeho součástí byl Keillerův celovečerní film Robinson in Ruins. Snímek byl poprvé uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a v roce 2012 se stal základem pro výstavu The Robinson Institute v Tate Britain. V témže roce vyšla kniha Patricka Keillera The Possibility of Life’s Survival on the Planet, o rok později sbírka esejů The View from the Train a v roce 2020 publikace London, knižní adaptace snímku z roku 1994. V rámci akademického výměnného pobytu pořádaného British Council se Keiller při návštěvě Československa v roce 1986 zaměřil na československou avantgardu 20. a 30. let. V letech 2011–2014 hostoval na Open University a v letech 2017–2018 byl hostujícím profesorem na University of Cambridge.

Děkujeme za podporu Ministerstvu kultury ČR a Moravskoslezskému kraji.