Umělecká intervence na střeše budovy PLATO. Prolog k výstavnímu cyklu Ó a ach, krása, ruina a strach (2021–2022).

Tak jako budovy drží část svých obsahů vevnitř a část z nich uniká nebo se vypouští ven, tak v díle Josseho Pyla slova, která doteď byla zadržována za mřížemi zubů a nevyřkla se, unikla a změnila zuby v ruiny našich minulých slov a polozformulovaných představ o světě. Korunka na hlavě PLATO se zubí řadou stoliček, které právě procedily sedm slov názvu ó, a, ach, krása, ruina, a, strach, jež se vzápětí mění v rozpadající se sdělení. PLATO získalo spodní čelist a ohlašuje ruinu. Od střechy dolů začíná Pylovou intervencí celoroční výstavní cyklus Ó a ach, krása, ruina a strach.

Plány jsou již v době jejich zrodu ruinami. Josse Pyl hledá fyzické zázemí myšlenek. Ptá se, jakou hierarchii mezi sebou svírají nástroje řeči, komunikace a rozhodování. Jak procházejí slova a texty lidskými a jinými těly, jak se jazyk a řeč formují a rozpadají v metabolismu podobném zažívání. Po strukturalistických metodách výzkumu vztahu řeči, znaku, významu a těla zkouší umělec tomuto propletenému systému rozumět bez hierarchie a skrze objekty, orgány a prostředí, kde se slova formují, pohybují a ztrácejí. Vedle sebe klade obrazy a objekty slov, poznatky o nich, diagramy systémů řeči a jiných mechanik, fyzické objekty jazyků s vyraženými puncy o umělém původu, technologie komunikace velmi staré i velmi nové. Slova sevřená v hermetickém kruhu bílých stoliček, jazykové figury připomínající reliéfní scenerie, bestiáře, abeceda vykroucená z očních řas, řeč spolknutá přežvýkavcem, zuby jako tlačítka opotřebované mechanické klávesnice.

Významy prostupují vším, z čeho se umělecké dílo Josseho Pyla skládá: tvary, motivy, materiálem, detaily, kompozicemi, technikami, názvy. Vše nese obsahy, které nejsou oddělené od formy. Dokonce i technika díla – frotáž – připomíná činnosti spojené s tělem, třeba skřípání zubů nebo jejich čištění, cizelování slov a cezení slov mezi zuby. Společně s intervencí na střeše vytvořil Josse Pyl pro PLATO také sérii kreseb/frotáží, které slouží jako úvodní vizuály jednotlivých obrazů celoročního výstavního programu 2021. Technika frotáže se vrací do doby mechanické reprodukovatelnosti obrazu. Otisk fontu je ruinou fontu. Technicky jsou si na obraze všechny informace rovny. Vizuál do sebe vpíjí svět digitální a manuální. Proplétá komické s komiksovým a textové s figurálním. To, co je na povrchu (kresba), mísí s tím, co je pod povrchem (podklad frotáže). Jako podklad pro frotáže Pyl zhotovil sérii kamenných reliéfů, které se prostřednictvím papíru, tužky a čmárání mění v ruiny a jejich sdělení přebírá a zkresluje kresba. Frotáže vycházejí z kostí naší řeči a komunikace je omezena na fyzickou intimitu úst. Realita objektů je rámována do černobílého světa jazyka a fikce. Přepisuje se minulost.

Edith Jeřábková
21/12/2020

Josse Pyl (1991, St-Niklaas, BE) zkoumá jazyk jako materiální prvek naší každodenní reality, aby ukázal mechanismus, jenž se skrývá za znaky a zvuky, které nás spojují s druhými. Rezidenčnímu pobytu Josseho Pyla na Rijksakademie van beeldende kunsten v Amsterodamu předcházelo studium na Werkplaats Typografie v Arnhemu. Jeho současné sólové a skupinové výstavy se uskutečnily v Brakke Grond v Amsterodamu, Annet Gelink Gallery v Amsterodamu, 019 v belgickém Gentu, v rámci Art Rotterdam v Rotterdamu, Bienále grafiky v Lublani, v Tallinna kunstihoone v Talinnu a Biënnale van België v Gentu.