Pojďme se na chvíli částečně vysvobodit z omezení lidského těla, převtělit se do korpusu mikroba, obohatit se o kopyta, klepeta či pařátky a použít jazyk sojky nebo komára.

Co dělá kůň, když ho svědí za uchem? Jsou ve skutečnosti mikroorganismy ve střevech miniaturními průzkumníky našich útrob? Může být komár soužící své okolí k něčemu užitečný?

Vymanit se z lidské perspektivy a dokonale splynout s vnímáním ostatních bytostí – ať již živých, či neživých – nejspíš není docela dobře uskutečnitelné… Neznamená to však, že bychom se o to neměli alespoň pokoušet a rozšiřovat tak naše schopnosti vnímání, cítění a empatie.

Prohodíme měřítka a vyzkoušíme si prolézat obří útroby. Prostřednictvím kostýmů se na chvíli ocitneme v kůži sudokopytníka, ploutvonožce a opeřence. Prozkoumáme okolní prostředí prostřednictvím zcela neznámých smyslů a pokusíme se napojit na ostatní za pomoci nonverbální komunikace. Dohromady budeme uvažovat o vztahu rozmanitých tvorů a lidí….