Zastávka MHD jako místo a jako koncert hlasů, který řídí náhoda. Účastnící workshopu společně s Martinem Zetem vytvoří krátký film jako záznam paměti.

Představte si zastávku tramvaje nebo trolejbusu. Lidé postávají, někteří mluví do telefonu a jiní jsou nechtěnou součástí cizích hovorů. Stávají se součástí jiných lidských příběhů a pak nasednou do tramvaje a odjíždí pryč. Ještě chvíli si v hlavě promítají životy jiných, než se vrátí zpět do toho svého. Když vypustíme linku příběhu a zaměříme se na slova a jejich melodii, střídání hlasů a spojování několika hovorů v jeden, může se to jevit jako koncert. Sóla střídají duety bez dirigenta. Celou akci řídí náhoda. Zastávka jako místo a zastávka jako záznam situace v čase a prostoru.

Martin Zet (1959) vystudoval v letech 1979 až 1985 ateliér monumentálního sochařství na pražské AVU. Vlastní Zetova tvorba se od počátku 90. let minulého století pohybuje od efemérních akcí, performancí a intervencí do veřejného prostoru po videa nebo metaforická gesta. V posledních letech se ve své práci zabývá osudem sochařských realizací minulého režimu. Téma reflektuje prostřednictvím odkazů na díla svého otce, významného figuralisty a autora památníku obětem nacismu na střelnici v Kobylisích. Jako pedagog působil v letech 2010 až 2016 na Fakultě umění VUT v Brně. Žije a tvoří v Libušíně u Kladna.