Jaké konotace s sebou nese pojem „východoevropské“ umění? A jaké je tedy umění „západoevropské“? To je téma pro slovinskou kurátorku a teoretičku Zdenku Badovinac.

Co přívlastek východoevropské umění opravdu znamená? Označit něco za „východoevropské“ naznačuje, že to patří do období studené války a že to nese specifické rysy dané doby. Univerzální charakteristika zároveň zůstává spojená se západním uměním, které se vždy popisovalo pomocí různých stylů, a nikoli na základě geopolitické provenience. Východoevropské umění tak bylo vždy charakterizováno konkrétními rysy, které se brzy zredukovaly na to, zda se vůči socialistickému režimu, v němž vznikalo, vymezuje pozitivně či negativně.

Zdenka Badovinac, kurátorka a kritička, od roku 1993 ředitelka Moderna Galerija (Museum of Modern Art) v Ljubljani. Její zájem o redefinování historie a různých avantgardních tradic započala s výstavou Body and the East – From the 1960s to the Present (Moderna galerija, 1998). Iniciovala vznik první východoevropské umělecké sbírky, Arteast 2000+. Jedním z jejich nejdůležitějších projektů je NSK from Kapital to Capital: Neue Slowenische Kunst – The Event of the Final Decade of Yugoslavia, Moderna galerija, 2015 (dále v Van Abbe Museum, Eindhoven, 2016, Garage Museum of Contemporary Art, Moscow, 2016 a Museo Reina Sofía Madrid, 2017); NSK State Pavilion, V. Bienále v Benátkách, 2017 (společně s kurátorem Charles Esche). Zdenka Badovinac byla komisařskou slovinského pavilónu na Bienále v Benátkách od 1993–1997, 2005 a 2017, komisařkou rakouského pavilónu na Bienále v Sao Paulo Biennial v roce 2002 a prezidentkou CIMAM (International Committee for Museums and Collections of Modern Art), 2010–13.